O nás

Spojila nás láska k tvoření, cesta k relaxaci a potřeba harmonizovat a „vyladit“ svůj život. Obě jsme toužily přinášet něco povzbudivého, krásného lidem, ale pracovaly jsme dosud v profesích, kde to bylo trochu o něčem jiném. Ale my se rozhodly, že něco uděláme jinak. Co lidem udělat obchůdek, kde najdou věci tvořené námi, ale i věci pro vlastní tvorbu a relaxaci, pro čistotu a harmonizaci prostředí, kde žijí nebo pracují. Takový relaxačně tvůrčí prostor, kde je vše krásné a uklidňující, voňavé na jednom místě.

Duše na křídlech Martina

Martina

Ahoj, to jsem já, já, která bych něco takového před pár měsíci nikdy nenapsala a ani by mě nenapadlo o něčem takovém vůbec uvažovat. To, že jdu s kůží na trh, jak se říká, není pro mě vůbec jednoduché a lehké. Jsem hodně uzavřená osoba, člověk, který jen tak k sobě nikoho nepustí. No a právě já, Martina se Vám teď chci otevřít ve svých starostech a touze po změně. Nebo se alespoň trochu pokusit. Dlouhé roky jsem pracovala s lidmi, práce mě bavila, ale nějak se to zvrtlo. Proč se to zvrtlo? Ptám se i já, ptají se mě i moji nejbližší. Přesně nevím kdy a kde se to stalo. Ale myslím, že když něco skončí, tak něco nového začne. Byla jsem hodně unavená, měla jsem pocit, že ta práce nemá smysl, že jí nikdo nepotřebuje. Já potřebuji, aby mojí práci a činnost někdo potřeboval a dokázal jí ocenit. A to nemyslím finančně. Začala jsem toužit po tom, dělat něco pro jiné lidi a pomáhat jim. Rozhodla jsem se pomoct právě tím, co pomohlo mě. Potřebovala jsem si od těch starostí a stresu odpočinout a to hodně si odpočinout. Ani sama nevím, proč mě to zaválo právě do umění (i když tak vznešeně bych to radši nenazývala).  

Najednou jsem vzala do ruky štětec a barvu a relax byl na světě. Jednoho dne při povídání s mojí kamarádkou Káťou padla věta „tak co budeme dělat?“ No a nápad byl na světě. Pomalu a jistě se začal rozvíjet. Jak ukázat ostatním jak relaxuji, co mi pomáhá? Být kreativní je mě dáno, kdysi na mateřské dovolené to byla moje velká záliba. Pak už nějak nebyl čas, plno práce a starostí. Až touha utéct od těch starostí do jiného světa mě přivedla zpátky ke kreativitě a s tím spojeným odpočinkem a relaxací.

Katka duše na křídlech

Katka

Ahoj, já měla sen. Přála jsem si naplňující práci, kde bych něco hezkého přinášela lidem, pomáhala jim, přinesla jim radost a třeba i harmonii a uvolnění, něco, co každý v dnešní době hodně potřebujeme. Když jsme s Martinou zjistily, že chceme to stejné, soulad našich myšlenek nás nadchnul. Je pravda, že ten přechod a změna nebyla zrovna lehká. Hodně událostí vedlo až sem. Již dříve jsem začala do svého celkem divokého a hlasitého života přinášet i klid a uvolnění různými relaxačními metodami a meditacemi, také intuitivní tanec hodně pomohl.

Začala jsem více pobývat v přírodě a malovat, tvořit a zdobit vše, co mi pod ruku přišlo a ponořila se tím do úplně jiného světa, kde se mi "vypnuly" myšlenky. Takovéto co vše musím udělat, stihnout, zařídit... bylo pryč a já se cítila dokonale lehká, svobodná a šťastná. Uplynuly hodiny a já se probrala upatlaná od barev a s úsměvem na tváři a cítila se lehká jak pírko. Co na tom, že to dílko nebylo dokonalé? Ale co mi to přineslo za pocit. I to, že teď píšu tyto řádky pro Vás, mě naplňuje štěstím a radostí. Já přece mohu někomu říct, že to jde jinak. Jde se oprostit, alespoň na čas od všech "musím" a "měla bych". V každodenním životě pracuji s novým přístupem k situacím, které prožívám. Je krásné se naučit zastavit a vnímat.